Reklama
 
Blog | Vlastimil Blaťák

Pravda a láska musí zvítězit nad píárem a nad Aštarem Šeranem

Copak se aktuálně děje v Olomouci: Městské finance jsou po letech úvěrování a hýření v absolutním rozkladu. Primátor dává hlavu na špalek; ráno se schází mimořádné zastupitelstvo a vrátní na radnici nedostanou v rámci drakonických úsporných opatření čtrnáctý plat. Pro všechny ekonomické náměstky radnice za posledních patnáct let si přišli zakuklenci a čekají nás předčasné komunální volby… TAKHLE bych předpokládal, že bude vypadat právě v těchto dnech zpravodajství z Olomouce. Jenže ono ne.

Pro mimoolomoucké a reálií našeho maloměsta neznalé: krajské město Olomouc je aktuálně nejzadluženějším statutárním městem v České republice. Ještě na počátku volebního období měla místní radnice čtyři naprosto zásadní investiční priority, které se chtě nechtě zkrátka musejí realizovat; letos v září byly v akutní v rozpočtové nouzi seškrtány na pouhé dvě. Nyní, v prosinci (po třech měsících!) se zjistilo, že nejsou peníze už ani na jednu (když nastalo pozdvižení, vypustil PR tým primátora Žbánka tiskovou zprávu, že alespoň ta tramvaj tedy nakonec bude).

Proč to píšu a proč by to mělo zajímat i mimoolomouckého čtenáře: působil jsem jako regionální novinář od roku 2004. Několik let jsem vydával jako fyzická osoba svoje vlastní noviny, které se přes svou jízlivost formy a distanc vůči „autoritám“ především snažily dávat témata (nikoli kopírovat ta předepsaná radniční). Letos na podzim jsem ale svoje působení v redakci uzavřel; nevydržel jsem už dál sledovat, jak se moje vlastní médium mění pomocí inzerce (to je to, bez čeho se nedá přežít) v proradniční plátek, a právě že témata slepě přebírá, místo aby je vytvářelo. Nechtěl jsem se pod to dál podepisovat. Je ale velmi těžké sledovat, jak bezduché píárko ovládlo veřejný prostor. Založil jsem tento blog, protože je nutno s píárkem bojovat.

Nejprve krátký historický exkurs: my novináři jsme jako faráři. Ti usilují o víru celého lidstva; nám žurnalistům jde o pravdu pro celé lidstvo. Pravdu, jakkoli může být bolestivá nebo nepříjemná. Píár má naopak za cíl nikoli zveřejnění pravdy, ale budování vlivu, což je naprosto odporné. Před nějakými patnácti lety jsme si zde v Olomouci dělali legraci z primátora Tesaříka, který miloval stříhání pásek a fotografie bodrého primátora se stařenkami v domova seniorů byly povinnou výbavou Radničních listů; také jeho následovníci rádi navázali na takto vytvořenou tradici lidového píáru, dlouhá léta ale bylo všechno „v normě“. Tou normou bych zřejmě nazval to, že cílem takového píár byla snaha ukázat krásného, usměvavého a bodrého politika – přestože je to mnohdy z pohledu čtenáře komické, vlastně se jedná o naplnění smyslu píár; proč tedy ne.

Pak ale jednotlivé politické strany začaly usilovat o vliv v regionálních periodikách. Přesně to, co vyčítají Andreji Babišovi na centrální úrovni, dělali léta letoucí všechny strany v regionech v takové míře, která by si zasloužila zatracení každého novináře, který tomu podlehl, bez možnosti rehabilitace. Mistrem na způli či zcela skryté financování regionálních periodik byla (alespoň zde v regionu) ODS, hnutí ANO jí nyní zdatně sekunduje; i toto by se ale ještě dalo snést – za předpokladu, že vzdělaný čtenář dokáže odlišit píárové texty od nezaujatých (nejsem si tím jist);

V posledních několika letech jsme ale v regionech svědky zcela jiného levelu „píár“, který si nic nezadá s komunistickým zpravodajstvím. Cílem již není ukázat krásného, usměvavého a bodrého strejdu, který taky aspiruje na pozici třeba hejtmana, jako miláčka davů. Cílem je zamlčet všechna témata, která by mohla být jakkoli kontroverzní, a odvádět pozornost směrem, který se snaží vysvětlit, že žijeme v úchvatném městě, v dokonalé době, a vlastně žádné problémy nemáme. Jako by autoři těchto „zpráv“ byli pod vlivem nějaké drogy lásky, anebo rovnou Aštara Šerana. Rozesmátý primátor Tesařík v objetí seniorek je už vlastně jen milou vzpomínkou na dobu, kdy bylo všechno ještě správně.

V tomto blogu se budu snažit odhalovat metody všech manipulaticních píárových metod, pokud možno vždy na konkrétních příkladech. Těmi příklady budou ve většině všechna periodika radnic, ale tu a tam i způsob, jakým „soukromá“ média všechnu tu agendu slepě přejímají. A nebudu mít strach jmenovitě uvádět všechny ty, kteří si za pomoci všech těch píárových manipulací budují „kariéru“.

Nepsaná, avšak důsledně aplikovaná pravidla regionálního píáru jsou v roce 2019 tato:

1. Základním pravidlem, které řídí městské píár, je podporovat „inzercí“ ta média, která slepě přebírají vydáváné tiskové zprávy, tedy i diskurs, a naopak „vyhladovět“ ta, která mají redaktory s vlastní hlavou; v podmínkách zaprděných regionů je přitom zřejmé, že obvykle neexistují velcí politicky nezaujatí inzerenti, protože všichni „významní“ jsou tak či onak navázaní na radnice. Skutečně nezávislé periodikum se tak ekonomicky nemá šanci udržet;

2. Radnicemi vydávané (a téměř všemi existujícmi médii nekriticky přejímané) tiskové zprávy přitom mají v roce 2019 za cíl pouze mlžit, raději se moc neangažovat v kontroverzních věcech, odvádět pozornost a vypouštět kouřové clony dokonalého štěstí; příkladem toho budiž právě nejnovější mediální výstupy z totálně zadlužené Olomouce. Pokud vezmu za vzor žurnalistiku řekněme devadesátých let, je neuvěřitelné, že podobné „zpravodajství“ vůbec mohlo vyjít.


Praktická ukázka mlžné clony: Olomoucké listy informují o zadluženém městě

Olomoucká radnice vydává tzv. Olomoucké listy; to vrcholné dílo české žurnalistiky z měsíce prosince 2019 naleznete zde. Jakožto občan, aktuálně zděšený tím, že v městské kase je a bude pustoprázdno, nový zimák nebude a starý nám spadne na hlavu, investice nebudou, dluhy budeme splácet ještě další desetiletí a na všechno ostatní se musí vzít úvěr (pokud jej vůbec banky Olomouci dají…)  jsem nejspíš napjatě očekával mimořádné vydání Listů k celé situaci. Jenže doby, kdy se politikové stavěli k problémům čelem a kdy (ještě lucidní) Boris Jelcin řečnil z věže tanku, jsou dávno pryč. Nyní jde o to situai zamlžit, vypustit trochu drogy lásky a tvořit dojem, že žijeme v úžasném městě s úžasnými politiky.

Tak titulní stranu obsadil rozsvícený vánoční stromeček a hlavním titulkem celého vydání je „KNIHOVNA? V BUDOUCNU SPÍŠE MÍSTO SETKÁVÁNÍ LIDÍ“, což je přesně v duchu nepsaného pravidla kouřové clony; ještě výživnější je ovšem úvodník (miluju úvodníčky v Radničkách!) pana radního Šnevajse. Zatímco je rozpočet v troskách a chválkovické odpadové centrum se dál rozpadá v přímém přenosu, pan radní místo rozhodného prohlášení k závažné situaci píše, že totiž „Štědrý večer se nezadržitelně blíží. Hlavu zaměstnávají myšlenky, jak sehnat levný stromek, kde nakoupit vajíčka, mrkev, brambory a čerstvého kapra? To vše je podbarveno tradiční rétorikou. Proč vše necháváš na poslední chvíli? Všechno dělám jen já a na těch pár věcí, co máš na starosti, máš pořád dost času. V těchto okamžicích je, pánové, potřeba udržet si svou hrdost.

Otázce kritického stavu městské kasy se ale vydání (zřejmě v rámci proklamované Transparentní otevřené radnice) nakonec přeci jen věnuje; až hluboko za programem letošních Vánoc, daleko za nádherným rozhovorem s ředitelkou Městské knihovny (to je ta, které jsme v roce 2014 v Olomouckém Večerníku udělili Anticenu města, protože ji nominovala nadpoloviční většina zaměstnanců knihovny, že je údajně bossuje…), někde hluboko uvnitř vydání až na straně 15 (sic!) nalezne čtenář dokonale píárově zpracovaný rozhovor s panem primátorem. Na fotografii se dokonalým úsměvem směje dokonale oblečený primátor Žbánek (promiňte, pane primátore, není to nic osobního, příště tam místo vás bude jinej…), a začíná intelektuální žatva.

Reklama

Primátor o důvodech: V dalším plánovacím období Evropské unie budou nižší dotace než doposud

Trochu to připomíná situaci, kdy se v domácnosti během jednoho týdne pokazí pračka, vysavač, lednice a třeba televize. Musíte si zodpovědně promyslet, do čeho investovat nejdřív, a říct si, že třeba bez televize se dá vydržet určitě déle než bez ledničky,“ vysvětluje pan primátor zvědavému lidu fakt, že se nebude investovat prakticky vůbec. Za příčiny celé kritické situace v rozhovoru označuje snížené příjmy města z daní a splátky dluhů po minulých koalicích. „Například jen letos nás splátka dluhu stojí 137 milionů korun,“ říká, a těžko proti tomu něco namítat. Pak ale dodává informaci, která informovaného čtenáře musí zvednout ze židle: „Musíme vědět, které investice jsou prioritní a které lze realizovat v dalších letech. Musíme také při plánech na další investice umět kalkulovat s tím, že v dalším plánovacím období Evropské unie budou nižší dotace než doposud,“ tvrdí zasvěceně primátor – jenže je to zavádějící informace a těžká kouřová clona.

Pro informaci: v současném, dobíhajícím dotačním období je pro Českou republiku z EU určeno necelých 24 miliard EUR (údaj se mírně liší podle toho, jestli počítá česká vláda nebo Brusel, informace podrobně zde), v následujícím období to ale bude „pouze“ 21 miliard EUR (viz zde), což sice je matematicky samozřejmě o něco méně méně, ale rozdíl je totožný, jako mít v dlani 24 korun a 21 korun, prakticky je to totéž. Odkazovat se na nižší možnosti čerpání v následujících letech není úplně fér.

V rámci objektivity je třeba dodat: ještě hlouběji ve vydání dostal slovo i ekonomický náměstek Bačák, což je slušnej chlap a jelikož je náměstkem teprve od května, přišel ke všemu jako slepý k houslím (včetně rozpočtu na právě končící rok); jeho rozhovor je ovšem sympatický tím, že mluví k věci, nikoli od věci, a neschovává se za ty příšerné výrazy, jako „potažmo“, „musíme být realisté“, nebo „hledat nové zdroje“. Současně je třeba doříci ještě tolik, že z opozičních zastupitelů se ve vydání k věci vyjadřují Tomáš Pejpek a Martin Jirotka; opozice o svůj prostor v „radničkách“ bojovala léta, nakonec ho dostala schovaný úplně vzadu drobným písmem, pozoruhodné je ale spíš to, kterak regionální média ve velké většině mlčky a slepě přejala oficiální mlžná stanoviska vedení radnice.

Opustil jsem před dvěma měsíci redakci, abych se tohoto nemusel účastnit.


Jako zlatý hřeb celé této legrace se sluší dodat, že v návrhu rozpočtu města Olomouce pro rok 2020 je o necelých 20 milionů (sic!) navýšená částka na zábavu pro lid a taky městské píár.

 

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama