Reklama
 
Blog | Vlastimil Blaťák

Olomoucké volby 2020: Jak Architekti překonali ranou fázi aktivismu

Ve velmi široké koalici ProOLomouc, KDU-ČSL, TOP09 a Strany Zelených je právě prvně jmenované uskupení tím nejzajímavějším prvkem: klobouk dolů, protože mít podobný koaliční potenciál z nevýhodné pozice dosud „aktivistického hnutí“ je na maloměstském Olomoucku naprosté unikum. Na maloměstě, se zatuchlými personálními a vlivovými propletenci, je schopnost vystoupit z pozice obtížného hmyzu do první linie s Jurečkou v koalici, naprosto mimořádná.

U aktivismu v maloměstském světě je celou úvahu nutno zažít: i v Olomouci totiž žijeme jen na větší vesnici, a talent je mnohdy to poslední, co by rozhodovalo o kariéře: mnohem častěji se do veřejných pozic dostávají naprostí géniové průměrnosti, šedivé loajální „osobnosti“, nehloupé a nechytré, které mocným moc neodporují a s každým jsou raději zadobře, aby nepřišly o teplou židli na svém milém odboru, o stravenky, o přízeň náměstka a o zákonné přestávky. Z něčeho se ta hypotéka platit musí. Tak vznikají velmi složité a neproniknutelné mezivazby, a skutečná oponentura je samozřejmě vždycky na obtíž.

Když se pak v tom léta zatuchlém prostředí objeví někdo, kdo už se zkrátka nemůže dál dívat na všechny ty úřednické podjatosti, na všechno to lepmlovství, je ihned rozpoznán jako cizorodý prvek, virus, který je třeba zničit, aby se dál nemnožil. Hrozí totiž zahájit skutečnou diskusi (považte!!) a odkrýt všechen dávný šlendrián, všechny tiché zákulisní dohody, ohrozit Morávka, zavléct na veřejnost infekci Myšlení, odkrýt všechen bordel; je proto označen za aktivistu, což je na maloměstě zkrátka cejch, a nutně se musí připravit na útoky ad hominem. Squadra ho mezi sebe nepustí, a to ani diskutovat.

Reklama

Svým způsobem jsem aktivistou i já, ježto jsem se jako regionální novinář vymezoval proti tomu, uznávat politiky jako nějaké autority ex offo s monopolem na udávání témat veřejné diskuse, s přednostním nárokem na titulku, a s božským právem úžasnosti a všeobsažné dokonalosti; i ocitl jsem se na indexu jako nespolehlivá osoba (díky Bože za to!!, opravdu mezi ně nechci patřit, i když nemám na hypotéku);

Aktivistou byl (a stále je) i Jakub Čech, který poukazoval na nezákonnosti prostějovského komunálu; i on se ocitl na indexu, čelil šikanózním žalobám veřejné moci a jediným „argumentem“ jeho odpůrců bylo jeden čas to, proč si místo toho rejpání už nenajde ženskou;

A nějakou formou roli aktivistů přijali i architekti z ProOlomouc (a nic jiného jim nezbylo); léta poukazují (nejen) na hrůzy a anachrnonismy olomouckého urbanismu, mají ve všem pravdu, avšak škatulka aktivistů způsobila, že i přes volební zisk nad 10% v komunálních volbách do koalice zkrátka nešli – protože jsou na indexu.

Bylo proto velmi zajímavé poslední dva roky sledovat, jestli budou chtít zůstat na svých pozicích, anebo ze škatulky aktivismu svým způsobem vystoupit a nalézt koalici a uznání někde kolem sebe. Nutno říci, že v tom smyslu je koalice ProOlomouc – Zelení – Topka a KDU doslova majstrštykem, protože v aktuálním složení tento spolek velké „tradiční strany“ (mezi které už patří i ANO) ignorovat nemohou; po volbách bude jejich vyjednávací pozice o koalici úplně jiná, než byla přede dvěma lety. Marián Jurečka jako jednička kandidátky je navíc těžká váha, schopná postavit se samotnému Oklešťkovi, a to se prostě počítá.

Komu není jasný termín „Spojenci“?

Neberu si v tomto seriálu za úkol vyjadřovat své politické preference; jsou to jen eseje o předvolebním počínání jednotlivých uskupení a o zákulisních dějích. Spojenci procentuálně těžko porazí Oklešťka, hrát ale budou velmi vysoko – o druhém místě se bude na Olomoucku rozhodovat mezi nimi, Piráty (spolu se Starosty), a ODS. To už je karta, která dává sestavě reálnou moc.

Určitým handicapem do voleb může být ovšem název; samotné pojmenování Spojenci – koalice pro Olomoucký kraj neprozrazuje vůbec nic o zúčastněných stranách, a je otázkou, kolik procent voličů vyvine snahu aktivně si všechny informace vyhledat. Konkurenční Piráti a Starostové do toho jdou taky spolu, ale ponechali si v názvu kandidátky svoje jména!; u Spojenců tak vzniká pochybnost, že někteří z potenciálních voličů otevřou obálku s kandidáty, lístek s titulkem Spojenci nerozkódují na první dobrou, a hlas tak skončí jinde.

Na volební výsledek Spojenců jsem zvědavý, a ještě víc jsem zvědavý na to, jak se jim bude dařit v povolebním vyjednávání. Pokud by se jim podařilo uspět a proniknout do koalice, byl by to na klientelistickém Olomoucku, kde banda drží vždycky pospolu, nikoho mezi sebe nepustí a navzájem se podrží, historický den.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama