Reklama
 
Blog | Vlastimil Blaťák

Olomoucké volby 2020: Jak Piráti nacházeli sebe sama

S Piráty to není jenom tak – nelze izolovaně hodnotit jen volební počínání v jedněch jediných volbách a v jednom jediném kraji. Pořád se totiž jedná o relativně mladou stranu, a mimořádně důležitý je celospolečenský kontext doby, ve které vznikli, a ve které teď působí. Odemyká perspektivy, které jsou mnohem podstatnější, než volba sloganu a grafiky. Zaměřit se na ně izolovaně v podstatě nelze.

Osobní noticka na úvod k celému předvolebnímu seriálu: v reakci na předchozí eseje o volbách na Olomoucku jsem dostal poměrně dost reakcí ve smyslu „pro koho to píšu, na čí objednávku, a proti komu, případně jaké já sám mám ambice“. Pak už mě nebavilo odpovídat, proto: Vy zde v regionu, kteří mne znáte jako pisálka od roku 2003, pochopte už prosím, že pro Pravdu!! – to je ten jediný důvod, proč novinář píše. Jestli je přitom tahle pravda podána seriózně zpravodajsky, nebo bulvárně, nebo kresleným vtipem, je podružné, jde jen o formu – na té nesejde – ale pouze Pravda je konečný a jediný cíl, jakkoli může zraňovat a bolet. Neslučuje se s vlivem a mocí. Nepíšu pro nikoho, a „pro sebe“ už vůbec ne. Když se kolem mě v mé vlastní redakci začali objevovat lidé, kterým o pravdu vlastně ani tak moc nešlo, a toužili právě po „vlivu“ (pro někoho proti někomu, případně pro sebe…), vydal jsem jim redakci, jako Rusové vydali Napoleonovi Moskvu – udělal jsem to dvakrát! – v letech 2007 a 2019 – a udělal bych to beze slova zas. Nepaktuju se s těmi, kteří touží po vlivu. A nejsem jedním z nich.

O Pirátech jsem psal už kolem roku 2014, kdy byly jejich preference zanedbatelné. Vydavatelé se mi divili, proč se věnuji tak nicotné a obskurní straničce – copak nám od těch naivních bláznů hrozí nějaká inzerce?, ptali se; když potom Piráti vystoupali až do Sněmovny, zaznamenal jsem ze strany pánů vydavatelů dokonce tlak na to, aby se o nich radši moc nepsalo (a když tak jenom škaredě); ten tlak šel v prapůvodu z nitra ODS, která Piráty vnímala jako někoho, kdo jim doslova ukradl těžkopádně budovanou (a nesmyslnou, jen vybájenou) pověst lídra opozice proti Babišovi. Ta rivalita druhého se třetím (podle aktuálních preferencí) je cítit až do dnešních dnů, přestože je zbytečná: hraje se už dávno na jiném hřišti.

Reklama

O čem bude jednadvacáté století, aneb polarita mezi občanskou společností a  „normálním světem“

Nejen česká, ale doslova evropská politická scéna se nyní vyvinula tak, že klasický názorový střet levice (dáme všechno všem) a pravice (minimální stát) stojí na okraji společenského diskursu a nachází se těsně před zánikem ve smrtelné křeči. Tu a tam se sice najde vlevo nebo vpravo zoufalec, který nostalgicky volá po tom starém a jednoduše přehledném světě Topolánka a Paroubka, je to ale stejné, jako když plešatí vzpomínají na dobu, kdy jim rostly vlasy (to mohl bych vyprávět).

Dnešní svět je ale definován jinak; na jedné straně tu stojí zastánci široké a svobodné občanské společnosti, jakožto jediného suveréna a hybatele veřejného dění, které v našem měřítku reprezentují ponejvíce Piráti; na druhé straně konzervativci, které zastihla nepřipravené mnohost současného světa, spolu s duchy vyvolávají z hloubi dvacátého století zbožštělé „konzervativní hodnoty“, upínající se k uzavřenému národnímu státu (v němž nacházejí řešení a bič na všechno, co přinesla moderní doba), a nejlépe k charismatickému vůdci, který vrátí světu starý řád, zákonem povinnou heterosexualitu, a za jediný legitimní projev demokracie a vůle občana budou považovány jednou za čas volby; u nás se tímto směrem vydal mladší Klaus.

Tento spor bude určovat společenský a politický vývoj v následujících desetiletích. Je přitom zajímavé sledovat jeho konkrétní apliakci na příkladu krajských voleb v malém a zcela nevýznamném Olomouckém kraji.

Piráti jako produkt doby: Uvědomili si sebe sama?

Nemusíte pirátský program číst úplně celý, ale pochopte jeho podstatu: celý tento pól politického myšlení 21. století hledá naplnění veřejného zájmu ve veřejnosti samé, nikoli v abstraktním státu, v tom vidí toliko službu, ne moc a autoritu; tu máme přece my, Lidé. My, kteří podnikáme, píšeme básně, žijeme, budujeme. Anachronické „řízení“ (klidně i zvoleným) náčelníkem je pasé; o náčelníky nikdo nestojí. Celý veliký evropský proud tohoto myšlení, valící se z jedné strany, se někde uprostřed střetává se zastánci pravého opaku, kteří touží po „konzervativních tradicích“ (co přesně to je, dosaďte si podle vůdce), které v nejlepším případě zaručí „silná osobnost se správnými názory“. Ke kterému proudu patříte vy? Měli byste si vybrat, jinak jste v tomto století poněkud ztraceni.

Kdybych měl hodnotit pirátskou kampaň pouze podle sloganů, grafiky a sociálních sítí, bylo by to na výbornou. Na prezentaci pracoval (a dobře) velmi zručný marketér, hesla jsou perfektní, grafika jednoduchá a chytlavá, jednoduché černobílé pojetí funguje, na facebooku komentují aktuální krajské dění (což u mnoha kandidujících subjektů nepochopitelně není pravidlem).

Chybí mi na tom jiná věc – aby vůbec měli z dlouhodobého hlediska šanci vyhrát nad konzervativci a naplnit své historické poslání, slogan sám jim nepomůže. Chce to více se provázat s těmi, koho svou existencí reprezentují, totiž s nepoddajnou, autonomní, nevypočitatelnou, neřiditelnou a svobodnou občanskou společností, se spolky, s živnostníky, s umělci, s matkami samoživitelkami, se sportovci, s kýmkoliv – a učinit sama sebe propustnější vůči venkovnímu světu mimo partaj. Zatím se to daří jenom částečně. Otevřené dveře pirátského centra v Olomouci jsou sice nádherný symbol, přesně vyjadřující, oč v té věci jde, chce to ale víc; ne jedny dveře, ne jen jeden festival v Majetíně, ale mnohem, mnohem otevřenější strukturu a život, vysvětlení pro lidi, proč je dobré těmi otevřenými dveřmi vejít dovnitř.

Účinně a jednoduše to lidem vysvětlit, aby přišli, to je bohužel skutečný komunikační oříšek. Přímo ořech.

Jak se k tomu hodí Starostové? Překvapivě dobře

Na Olomoucku Piráti kandidují s hnutím Starostové a nezávislí, a spojení může (a bude) fungovat až překvapivě dobře – Starostové totiž z 90% reprezentují přesně ty myšlenky, na nichž stojí vzmáhající se liberální společenský proud, především minimální regulaci a stát vznikající zezdola, výslovně přitom uvádějí princip vládnutí jako službu, a tak se Piráti a Starostové hledali tak dlouho, až se našli.

Pokud se nestane něco naprosto mimořádného, budou v olomouckých krajských volbách Piráti a Starostové i díky tomuto spojení druzí, což jim dává i do blízkého budoucna (do komunálních voleb) mimořádný potenciál.

V příštím díle se zaměřím na opačný pól bitevního pole, na názorový proud, který u nás reprezentuje Trikolóra, proč je vedle ní Okamura bez šance a proč je Klausova družina tak atraktivní pro některé členy ODS (jakkoli to neříkají nahlas). Především pak na to, proč se z Klausových pozic lépe a učinněji komunikuje s voliči.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama