Reklama
 
Blog | Vlastimil Blaťák

Přerov řeší nelegální ovocnou stezku u hřbitova, postup města v nicotné kauze se nedá pochopit

Přerovská radnice je aktérem soudního procesu, ve kterém tahá za kratší konec, nelze se ale zbavit dojmu, že jej naschvál uměle prodlužuje – a reálně tak hrozí, že škoda, která vznikne veřejnému rozpočtu nejen na soudních výdajích, bude výrazně vyšší, než částka, o kterou v procesu jde. Ta je totiž zcela nicotná, stejně jako je nicotný celý spor, až se nabízí otázka, proč tolik obstrukcí kolem.

Na počátku absurdního příběhu bylo prosté vysázení aleje na podzim roku 2017 a na jaře 2018 o devadesáti stromech doprostřed pole kolem neexistující polní cesty, hlavně hrušní a jabloní, plus nějaké keře, celkem 211 kusů dřevin. Výsadba ovšem proběhla zčásti na pozemku, který sice patří městu Přerov, ale který byl a z části stále je dlouhodobě pronajatý zemědělskému družstvu, zčásti se pak nachází přímo na hranicích jiných pozemků, anebo na cizích pozemcích. Zaměření a vytyčení výsadby proběhlo tak nějak odhadem, od oka. Dotčení majitelé se přirozeně ohradili a začal se odvíjet příběh, který nemá obdoby pro svou absurditu, jakož i nicotnost. Přerovská radnice zjevně není v právu, zuby nehty se však brání situaci jakkoli řešit. Věc skončila u soudu.

Na vysvětlenou podle zákonné úpravy: sázet stromy lze bez dodržení zákonných parametrů i na základě prosté dohody stran, respektive na základě souhlasu vlastníků pozemků sousedících. Zákonný parametr tří metrů není bezdůvodný a stejně tak jako vznik rozhrady, i on potřebuje dohodu obou stran. Nezákonnou výsadbou bez dohody tak byla porušena sousedská práva hned několika desítek vlastníků sousedících pozemků, a potenciálně se s přerovskou radnicí může soudit až 102 spolumajitelů dotčených pozemků. K (ne)existenci takové dohody před výsadbou se však žalované Město v průběhu řízení vyjádřilo tak, že se spolu vlastníky sousedících pozemků jednat ani nepokoušelo, protože jich na daném území je moc.

 

HydePark“ na klíčícím jarním poli: přijeli i hasiči

Stalo se, že na jarním poli, na kterém rašilo obilí, uspořádal Spolek Pro Přerov s dotační podporou sto tisíc korun akci „Pojďte s námi vysadit ovocnou stezku do polí“; 25. března 2017 se na rašící pole dostavila široké veřejnost, pole zdupala a vysadila (v rámci „obnovy“ sedmdesát let neexistující polní cesty) přibližně stovku stromů tam, kam neměla. Majitele pozemků přitom nikdo ani neoslovil. Potom někoho napadlo vysázené stromy ještě zalít, a tak najela na osázené pole těžká hasičská auta. Chcete- li jít s kanónem na vrabce, zeptejte se Spolku Pro Přerov, jak na to.

Majitelé pozemků se ihned ozvali a iniciovali schůzku na přerovském Magistrátu. Vysazené stromy jim vadily, a to z vícero důvodů. Došlo k velmi jednoduchému porušení práva a narušení jinak pokojného stavu. Na celém případu je zajímavé právě to, že za celou akcí stála přerovská radnice, neboť jednou z elementárních povinností takového úřadu je přece dodržování práva. Magistrát má mnohačetné právní oddělení, má desítky pracovníků, kteří pracují dnes a denně na všech úrovních správního práva, a úřad je vybaven i přestupkovými odděleními všeho druhu. Na pozadí celé kauzy, která narostla do až směšných rozměrů, je tak otázka: Radnice nedovede sázet stromy? Nevěděla, že porušuje právo?

Majitelé pozemků se následně prostřednictvím svého právního zástupce obrátili na šéfa přerovského odboru majetku pana Dohnala, který při ústním jednání přiznal porušení zákona a slíbil stromy odstranit. Odbor majetku města po jednání vedoucího odboru s právním zástupcem žalobců vzápětí e-mailem potvrdil celý obsah jednání, a dokonce uvedl termín odstranění stromů. E-mail obsahoval i omluvu. Pak prošlo několik lhůt, stromy, ale na místě stojí dodnes. Mezitím utekly dva roky.

 

Proč majitelům pozemků vadí stromy a co na to říká zákon

Celý případ skončil u soudu. Ve věci nastala velmi zajímavá právní situace, stromy je podle zákona možné sázet minimálně tři metry od hranice pozemku, jednak aby nevadily pozemku sousednímu, ale hlavně pak mimo jiného i proto, aby vůbec mohly vyrůst a jejich kořenový systém nebyl narušován například pravidelnou zemědělskou činností. Bohužel v tomto případě není tímto jednoduchým a základním parametrem vysázen ani jediný strom. Důkazní břemeno ale nese žalující, který musí uvést „rozumné důvody“ pokud tato hranice není dodržena.

Jinými slovy, děti a dobrovolníci vysadily nadšeně stromořadí v místě, na kterém odsoudily všechny vysázené stromy k pozvolnému umírání. Důsledky takto provedené výsadby, kde může kořenový systém růst jen na jednu stranu, je možné dovodit, a dnes je už na místě zřejmý. Jestliže bylo původně vysázeno zmiňovaných 90 stromů a 120 keřů, už dnes je na místě patrné, že žije pouze část výsadby.

Že podle veřejného rejstříku půdy  LPIS touto výsadbou zrealizovaná „stezka“ končí uprostřed pole, je nyní asi jen už nedůležitá formalita. Podobná, jako třeba i to, že některým dotčeným vlastníkům pozemků by nevadily ani tak samotné stromky, jako spíše od samého začátku nezákonné jednání protistrany, doplněné papalášským přístupem. Ještě i dnes jsou veřejnosti na sociálních sítích ze strany Magistrátu poskytovány zavádějící nebo neúplné informace, překroucené nebo neúplné, zjevně za účelem obhajovat od samotného začátku špatně zrealizovaný projekt.

Spor dopadl v prvním kole tak, že přerovský Okresní soud dal (celkem logicky) za pravdu majitelům pozemků. Ovšem město Přerov se, přes předchozí uznání chyby a několik slibů nápravy, proti rozsudku odvolalo. Místo toho, aby se například jako vstřícné řešení konečně provedlo geometrické zaměření pozemků a dotčené stromy se jednoduše a zavčas přemístily, si raději Magistrát najal renomovanou Pražskou advokátní kancelář.

 

Kraj vrátil proces zpátky, čas mezitím běží

Je nutno říci, že původní rozsudek Okresního soudu Přerov byl velmi stručný. Krajský soud vrátil celý proces zpátky k přerovskému Okresnímu soudu, zůstává pachuť nezodpovězených otázek, které vrhají celý příběh do poměrně absurdní roviny:

 

  1. Proč město vědomě porušuje zákon, a jestli nejde náhodou jen o záměrné natahování celé poměrně jednoznačné kauzy, aby se nemusela vracet dotace, která je s garancí pěti let od provedené výsadby;
  2. Chová se město Přerov s péčí řádného hospodáře, pokud poskytnutá dotace Spolku pro Přerov byla přibližně sto tisíc, ale náklady na (pravděpodobně prohraný) soud a následné odstranění stromů budou zřejmě mnohem vyšší? V nákladech na soudní řízení je šedesát tisíc korun už dnes, včetně dalších potencionálních desítek žalob plus náklady na odstranění stromů. Kolik pak ještě budou skutečné výdaje?
  3. Proč místo kompenzace za poničenou úrodu si město nadále nechává od zemědělského družstva platit nájem za pozemek, který nemůže obdělávat, a přes který částečně vede ovocná stezka;
  4. Proč v celém kauze figuruje na straně žalovaného externí advokátní kancelář? Je až neuvěřitelné, kterak se za přítomnosti médií se na pronajatém pozemku (část pozemku je pod smlouvou stále!!) poničila úroda, jak jsou dlouhodobě poškozovány práva zemědělců a vlastníků pozemků, jen proto, aby se obhajoval od samého začátku špatně připravený a legislativně sporný dotační projekt, ať už peníze obdržel kdokoliv.

Z celého případu je cítit, že ze strany města Přerov snad ani nejde o záměrné poškození zemědělců a majitelů pozemků se zlým předem připraveným úmyslem. Vznikl ale problém, který byl ještě donedávna velmi snadno řešitelný s minimálními náklady.

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama